Vážení čtenáři, milí spoluobčané,

chtěl bych napsat pár řádek a poděkovat nám všem, že již podvanácté v řadě jsme si mohli o Vánocích společně užít slavnostní mši „Hej, Mistře!“ zvanou též „Rybovka“.

Tento ročník ve mně však zanechal mnohem více než většina předchozích líšnických provedení. Jde o to, že tento rok nebylo, z mé strany, na organizaci dost času a já se na začátku listopadu rozhodl, že provedení Rybovky bude jen v malém komorním obsazení. Vše jsem nachystal a s interprety se dohodl. „Nu co, běžně se to tak dělá v mnohých kostelech a všem se to líbí,“ znělo mi v hlavě. Cítil jsem se docela dobře, že i přes své letošní pracovní nasazení, většinou na Moravě, je vše připraveno a bude to zas něco jiného. Trochu mě ale přepadala vzpomínka, jak jsem před pár lety sklidil kritiku, když jsem jedinkrát nezpíval sólo. Tenkrát jsem také chtěl malou změnu.

K mému překvapení se však v půlce listopadu začaly dít věci úplně jinak. Nejprve jsem se potkal s jedním pánem z Líšnice, který mi říkal, že slyšel o záměru „lite verze“ letošní Rybovky a co se prý děje? „Jak můžu pomoci?“ povídá. Vše jsem mu vylíčil. On na to však odvětil, že by to byla škoda a že Rybovka už k Líšnici patří a že mluvil i s dalšími, kteří mohou pomoci, a jde-li o finanční podporu, tak že už mluvil i s kamarády a že hasiči mají na věc stejný názor a pomůžou. „Aha…,“ začalo mi to tak nějak šrotovat v hlavě a dal jsem si pár dní na rozmyšlenou.

Přemýšlel jsem, zda nabídku pomoci přijmout či nikoli, a hlavou mi šla spousta dojmů. V loňském roce, někdy na jaře, jsem se dostal na několik zasedání zastupitelstva obce s občany a musím říci, že jsem byl až vyděšen, jak se někteří lidé takříkajíc z opačných „táborů“ dokáží nevhodně chovat a vyjadřovat o sobě navzájem. Bylo mi z toho opravdu smutno. A protože v Líšnici znám skoro všechny, začal jsem se tehdy ptát a naslouchat oběma stranám. Snažil jsem se více chodit na společenské akce v Líšnici a spojil se i s místní omladinou, ale pořád zde bylo a je mnoho otázek…

A najednou jsem pochopil, že toto je přesně to, o co se celou tu dobu snažím, a že je to dar i odpověď. Mám touhu lidi kulturou spíše přivádět k zamyšlení, a právě tady se to povedlo. Provedli jsme opět Rybovku v plném obsazení a pomohly mi oba „tábory“, pan farář i jeden manželský pár.

Děkuji Vám, sousedé!

Odhoďme svá ega a veďme obec k dalším skvělým a nejen kulturním počinům. Všichni máme co nabídnout. Tak nabízejme a naslouchejme. Například o Velikonocích proběhne v líšnickém kostele opět Korunovační mše W. A. Mozarta, tak můžete přijít naslouchat i tam.

Berte, prosím, můj příspěvek jako zamyšlení a poděkování. Nemám žádnou politickou ambici, jen mám Líšnici rád.

Váš Jarda Novák ml.