Většina z nás si při představě školního vyučování představí pevný rozvrh hodin, kdy se střídá český jazyk, matematika, angličtina a pár zábavnějších předmětů stále dokola. Vzpomínáte na pravidelných čtyřicet pět minut trýznění a pak vytoužených deset minut přestávky? A na úlevu, která přišla s posledním zvoněním každého dne? Tak to většinou ještě v době nepříliš vzdálené doopravdy bylo. Naštěstí dnes je školní realita na většině prvních stupňů základních škol jiná.
Školní vzdělávací programy a větší míra svobody a odpovědnosti dávají učitelům možnost učit i jinak, za což je většina kantorské populace ráda. Sice jde o práci náročnější na přípravu, samotnou koordinaci, realizaci i hodnocení, ale všechny zúčastněné prostě více baví! A o čem mluvím? O krátkodobých i dlouhodobých, třídních i celoškolních projektech.
Základem projektového vyučování je konstruktivní přístup ke vzdělávání, kdy se žák stává aktivním ve svém vlastním vzdělávání a pomocí různých metod sám objevuje, porovnává, zjišťuje a vyhodnocuje data či informace. Kromě osvojování badatelských postupů se u dětí rozvíjí i schopnost spolupráce a zodpovědnosti za vlastní odvedenou práci. Takto řečeno se může zdát, že jde o velmi složitý proces, kterého naše děti ještě vzhledem k věku nemohou být schopné, ale opak je pravdou. Projektově lze pracovat i s těmi nejmenšími dětmi!
Vše, co si děti samy vyzkoušejí, osahají a objeví, se jim zapíše do paměti mnohonásobně více než fakta, která jen uslyší či si je přečtou. Snažíme se vždy vybírat taková témata, která děti zaujmou a nemusí se do nich nutit.
Tak například letos děti z páté třídy objevují známé osobnosti 20. století. Během školního roku je vyhrazeno několik vždy po sobě jdoucích dnů, kdy se děti plně ponoří do určitého tématu – tedy zkoumání jedné známé osobnosti s jasně zadanými výstupy. Jde většinou o informační plakáty, které děti musí vytvořit, power-pointové prezentace, které si připraví a mladším spolužákům i přednesou, ale může jít třeba o správně vyplněný kvíz či umělecké dílo.
A tak letos páťáci pečlivě prozkoumali život a dílo Jana Wericha, seznámili se s Jiřím Voskovcem, navštívili Werichovu vilu, četli i shlédli několik Werichových her či zpívali písničky známé dvojice V + W. Vzhledem k tomu, že v přírodovědě byl tématem páťáků vesmír, projevily samy děti zájem o to dozvědět se něco více o dobývání vesmíru člověkem. A tak se přes Gagarina a americké mise Apollo pomalu dostáváme k další významné české osobnosti Vladimíru Remkovi.
Vesmír ale nezaujal jen páťáky. Děti ze třetí třídy mají letošní projekt nazvaný Badatelský rok a celý obsah vznikl na základě jejich vlastního zájmu a nezodpovězených otázek. Na začátku roku se děti dohodly na tom, co je nejvíce zajímá a vybraly společně několik témat, kterým se chtějí během roku věnovat. A kromě zmíněného vesmíru, jehož objevování zakončily návštěvou planetária, hledají odpovědi na velmi složité otázky jako je např: Proč se kouří z ohně?, Jak vzniká DNA? či Jak fungují v těle člověka jednotlivé orgány.
Žáci čtvrtého ročníku si pro změnu „hrají“ na detektivy. Jejich školní rok je plný objevování různých záhad a zapeklitostí a svoji cestu začali opravdu stylově. Objevovali totiž, co pro běžného člověka a dítě znamená bezpečí a že Policie České republiky má často plné ruce práce s tím, aby nám naši bezpečnost zajistila.
Přidanou hodnotou projektového vyučování je i to, že spolu mohou spolupracovat děti napříč ročníky. A tak páťáci pomáhali třeťákům objevovat svět virů a bakterií a společně zjišťovali, co je vlastně nemoc. Lidské tělo zkoumaly všechny děti od třetí do páté společně. I proto je projektová výuka mezi dětmi značně oblíbená, i když je třeba přiznat, že například prezentace před ostatními nevyhovují každému.
